Vrhací prak a jeho historie

Vrhací prak (zvaný také pastýřský prak) znají lidé již několik tisíc let. Své místo měl již v pravěku, pak v armádách starověkých říší, mezi Indiány i ve středověku .. a na mnoha místech je běžnou zbraní dodnes. Na základní zácvik stačí 15-30 minut a pak .. pak už to tam můžem sázet.

pletený vrhací prak pro přesný a daleký dostřel - pro pokročilé

Ve své podstatě se jedná o velmi primitivní a přitom maximálně účinnou zbraň, která v mnohém konkurovala lučišníkům a dalším specializovaným bojovníkům na větší vzdálenost. Její výhodou je daleký dostřel tzn. relativně mířený do cca 15 m, maximální - bez větších problémů - přes 150 m; dále jeho snadná výroba a jednoduché opravy. Pro výrobu stačí kousek kůže nebo látky a pár provazů nebo kožených šňůr. Všechny části se dají snadno nahradit nebo opravit v případě opotřebení. A přesně tohle jsou i důvody proč je používán i dnes.

Kožené vrhací praky pro nácvik základních technik

Prak a správná munice aneb čím vrhat

S municí si také není třeba příliš lámat hlavu. Kamení .. kamení je totiž všude dost. Nejlepší jsou mírně oválné oblázky o velikosti 6-10 cm. Kde nebylo kamení, používal se jíl - jílové střely se před použitím vypálily nebo se odlévaly střely z olova. Ve starověkém Římu se na ně poté vyryla doporučení typu: "chytej" a "zkus tuhle" nebo "dej si chutnat".

střely do praku odlévané z olova - starověký Řím

Techniky házení / vrhání a dostřel

Jakmile si člověk osvojí techniku hodu, není moc co řešit - a pak to tam pereme, co to dá. Techniky hodu jsou v zásadě tři:

1. nejpřesnější hod - roztáčíme horem - prak roztočíme zlehka vedle těla (směr = seshora dopředu, dolů, dozadu a nahoru). Střelu vypouštíme v okamžiku, kdy je prak nejvýše (přibližně v úrovni hlavy). Střela letí po přímce přímo před nás v úrovni hlavy. Přesný mířený dostřel je cca 10 m. Pravděpodobně tímto hodem sejmul David Goliáše

2. vysoký hod "padá listí" - roztáčíme spodem - prak opět roztočíme zlehka vedle těla, ale obráceně (směr = zespoda dopředu, nahoru, dozadu a dolů). Střelu vypouštíme v okamžiku, kdy je prak nejníže a začíná stoupat. Výsledkem je střela, která vyletí extrémně vysoko a dopadá na nepřátele shora (jakoby přímo z nebes) a obtížně se před ní kryje štíty. Takový podzim, kdy nepadá listí, ale kamení. Dostřel cca 40-70 m

3. nejsilnější hod "manhunt" - prak roztočíme zlehka nad hlavou a pak švihneme šikmo před sebe. Při tomto švihu uvolníme šňůru praku a střela letí mírným obloukem přímo před nás. Tímto způsobem také dostřelíme nejdále = 50-150 m, v případě použití olověných střel i více :)

více v našem videu:

Použití praku v praxi

Hody 2 a 3 se uplaťnovaly na větší vzdálenosti proti armádám a sevřeným šikům nepřátel. Padni komu padni. Hody typu 1 pak na blízkou a střední vzdálenost a zpravidla pak následoval rychlý ústup pod ochranu vlastní armády.

Pro začátek je idální zastřílet prak na otevřeném terénu - poli, louce atp., kde je jistota, že tak do 150 m kolem nás není nic a nikdo, čemu a komu by námi vržený kámen znepříjemnil den.

Velmi motivující je střílet tímto prakem z kopce, kdy máme krásný výhled na celou dráhu střely. V tomto případě hravě atakujeme vzdálenosti 150-250 m! Pokud se nás takto sejde více .. je zábava zaručena :)

Vyrábíme tyto praky: s keltským motivem (FIANNA), s vikingským motivem (THURS) a extra zesílený (JOTUN) se severským motivem.

Dostatek kamení a dobrou mušku!

--

přečti si naše další články dovednostech a způsobech našich předků:

"Rozdělat oheň - starým způsobem"

"Kuksa aneb kouzlo severských pohárů"

"Historická obuv, přírodní chůze a barefoot"

"Kubotan a sebeobrana aneb vždy připraven"

----------------------------------

autor: Mgr. Jiří Svoboda

e-mail: pagania@email.cz

zdroj obrázků: Internet + produktové foto Pagania

použití obrázků a fotografií probíhá v souladu s jejich užitím pro vědeckou činnost dle autorského zákona