Úvod
Tento článek shrnuje původ světa a stvoření lidské rasy podle mýtů a legend pohanských náboženství staré Evropy. Pohled keltů, germánů, vikingů a slovanů na počátek světa a jeho stvoření je porovnán s aktuálními vědeckými závěry o původu našeho vesmíru - Teorií Velkého třesku.
Věda a mytologie - dva různé jazyky, které vypráví jeden příběh.
.. zvu Vás na cestu k našim kořenům.. a pak.. ještě hlouběji..
1. Keltský pohled
1.1. Stvoření světa podle keltů
Varianta I. Na počátku nebyl ani čas, ani bohové, ani lidé nechodili po zemi, ale bylo tu moře. A když se moře setkalo se zemí, zrodila se z mořské pěny klisna zvaná Eiocha. Na zemi rostl strom světa - dub - a na něm rostlo jmelí. Eiocha snědla jeho bílé plody a ty se v ní proměnily - Eiocha porodila prvního boha jménem Cernunn. Z kůry dubu, kterou Eiocha sdrápala při porodu a pak hodila do moře, povstalo pokolení obrů a jim podobných. Cernunn a Eiocha spolu splodili první bohy (Maponos, Taranis, Teutatis a Epona). Eiocha se pak vrátila do moře a stala se z ní bohyně hlubin jménem Tethra (Tethys). Bohové pak stvořili první lidi ze dřeva dubu. Cernunn stvořil ze dřeva první zvířata - jelena, psa/vlka, kance, krkavce, zajíce a hada. Epona stvořila koně - hřebce a klisnu jako připomínku Eiochy. Teutatis vyrobil luk a šípy a kyj. Taranis stvořil blesky a Maponos harfu. Po nějaké době mořští obři povstali a zaútočili na zemi a bohy. Maponos, Taranis a Teutatis se skryli na světovém stromě a odtud obry porazili a zahnali zpátky do hlubin - jen pár jich uprchlo a žijí na okraji světa. Epona zatím před řáděním mořských obrů ukryla první lidský pár do lesa pod ochranu Cernunna.
Varianta II. Na počátku nebylo nic, jen zima, která stvořila prvního praobra z jinovatky. Pak přišel oheň a ten ho rozpustil svou silou. Obrovo tělo pak stvořilo náš svět, jeho krev se stala moři a oceány, jeho kosti daly vzniknout horám, z jeho vlasů se staly lesy a stromy a lebka se stala nebeskou klenbou.
Varianta III. Zlomky od římských autorů: Na počátku byly jen dva praobři Země a Nebe a jejich děti žili ve tmě mezi nimi. A pak jeden ze synů shromáždil své bratry a rozřezali Nebe. Lebka Nebe se stala nebeskou klenbou, prolitá krev způsobila povodeň, která zabila všechny lidi, kromě jediného páru, který se zachránil na loďce. Časem voda klesla a tak vznikly oceány a moře.
Varianta IV. Zlomky od římských autorů: Na počátku bylo Nebe tak blízko Zemi, že byli spojeni a tak plodili děti. Jeden syn si vzal za úkol oddělit oba dva od sebe a otce (Nebe) zmrzačil / zabil. Z tryskající krve se stalo moře a z lebky udělali děti nebeskou klenbu. Syn, který tento čin provedl se stal bohem podsvětí a ostatní potomci ovládli Nebe a Zemi.
Zdroje:
- Keltské mýty o stvoření
- zlomky a úryvky od soudobých římských autorů
Spirální galaxie Messier 83 - zvaná Dvě srdce, kvůli dvěma jádrům ve svém středu
1.2. Stvoření lidské rasy podle keltů
Bůh Cernunn a klisna Eiocha případně jejich potomci (Maponos, Taranis, Teutatis a Epona) ze dřeva světového stromu (dubu) stvořili prvního muže a ženu. Epona při potopě (útoku mořských obrů) ukrývá lidský pár v Cernunnově lese. Podle varianty jsou buď obsaženy dva tvůrčí principy (Cernunn a Eiocha, Nebe a Země, Oheň a Led) nebo čtyři živly: za Eponu země, za Taranise oheň, za Teutatise voda a za Maponose vzduch (který je i symbolem boha Esuse - viz níže).
Cernunn (též Cernunnos) je prastarý bůh divokého lesa a zvířat, plodnosti, hojnosti a bohem zásvětí, života a smrti. Jeho symbolem je jelení paroží a ze zvířat jelen, had a vlk. Je také bohem magie a šamanismu.
Maponos (zvaný též Velký syn) je keltský bůh síly, mládí, hudby a radosti. Jeho svátkem je Mabon (oslavy sklizně, úrody a hojnosti), jeho symbolem je harfa a jeho hudba radostně rozechvívá samotný vzduch - který je jeho živlem.
Epona (zvaná také jako Velká klisna) je keltská bohyně koní a jezdectví. Je to silná bohyně hojnosti, prosperity, plodnosti a mateřství. Známá je také pod jménem Kotýs. Uznávali ji i Římané a známá byla v Galii. Jejím symbolem je klisna/kobyla na které jede po zemi - která je jejím živlem.
--
Na rozdíl od mytologie germánů a slovanů se dochovalo pouze stvoření "těla" a nikoli vlastní "oživení" člověka, tedy dodání ducha, duše, vědomí atd. S ohledem na průběh stvoření dochovaný u germánů a slovanů můžeme spekulovat, že v tvůrčím a oživovacím procesu by hráli roli trojice keltských bohů - bohové živlů (Esus/Maponos, Taranis a Teutatis) a bohové zručnosti/dovednosti (Lugh, Dagda a Oghma) a princip trojice by byl vkládán do země (= tělesná schránka stvořená bohyní Eiochou/Eponou) :
Esus je bohem řemesel, zručnosti, vynalézavosti, plodnosti a bohatství, ale je také bohem mrtvých, podsvětí a věštění. Jeho symbolem je kanec. Obětovalo se mu oběšením na strom a jeho živlem je vzduch.
Taranis je bohem blesku, nebes, přímého fyzického boje, střetu, bitevní vřavy a válečníků a štěstí v boji. Jeho jméno dodnes přežívá v názvech taras, zatarasit, tarasnice a taranovat. Jeho symbolem je slunce, spirála a "Taranisova kolečka". Obětovalo se mu upálením a jeho živlem je oheň.
Teutatis je kmenovým ochranným a pečujícím bohem a léčitelem, je moudrým vůdcem v časech války i míru, ochránce území a svého lidu. Je to bůh otec, ke kterému se lze obrátit pro radu a poučení. Obětovalo se mu utopením a jeho živlem je voda.
Bílý kůň / klisna z Uffingtonu (Berkshire v Anglii), geoglyf v křídě - cca 1000 př.n.l
Lugh (zvaný také Lámfada „Dlouhá ruka“ a Samildánach „dovedný v mnoha řemeslech/uměních“) je bůh válečníků, boje a také magie a léčení a rolníků i řemeslníků. Lugh, zářící bůh slunce, je také ochráncem umění a bardů. Jeho symboly jsou zlaté kopí a vrhací prak a kůň Aenbarr, který jezdí po moři i po zemi. Jeho oslava připadá na letní Lughnasad.
Dagda (zvaný také Eochaid ollathair „otec všech“ a Ruad rofhessa „pán všeho vědění“ či „pán čtyř živlů“). Je bohem moudrosti, vzdělání a znalostí a také řemesel a hojnosti. Je ochránce druidů a bohem čarodějnictví a znovuzrození, života a smrti. Chrání bojovníky. Jeho symbolem je palice / kyj, který jedním koncem zabíjí, druhým život vrací a dokáže najednou zabít 9 mužů. Dalším symbolem je nevyčerpatelný kotel Undry, který dokáže přivést mrtvé k životu a dubová harfa Uaithne, která řídí střídání ročních období. V dutých kopcích má 4 paláce.
Oghma (zvaný také Ogmios) bůh války a královské moci, bůh řečnického a básnického umění a zaklínadel a také průvodce do říše mrtvých. Provází jej zástup radostných lidí připoutaných tenkými řetízky ze zlata a jantaru. Řetízky vedou skrz jeho usmívající se ústa a jazyk a jsou provlečeny ušima následovníků. Spojuje zdánlivé protiklady, když se jednou tváří usmívá a druhou mračí. Stvořil keltské stromové písmo Ogham. Jeho symboly jsou kyj, luk a kouzelná harfa.
- Této trojici bohů (Lugh, Dagda a Oghma) se říká tři bohové zručnosti/dovednosti "Trí dée dána".
- Každý ze 3 zručných bohů v sobě spojuje protiklady - život a smrt, válku s fyzickou kondicí a boj se znalostmi, řemesly, čarodějnictvím, bardskými a básnickými dovednostmi.
Více o jednotlivých keltských bozích v našem článku: "Keltští bohové našich předků"
Triskel z mohyly v Newgrange v komplexu Brú na Bóinne v Irsku
2. Vikingský / germánský pohled
2.1. Stvoření světa podle Vikingů / Germánů
Na počátku nebylo nic jen pustá bez trávy zela propast Ginnungagap, která oddělovala horký ohnivý Múspellheim a mlhavý ledový Niflheim. Časem se v propasti setkal led a oheň a tak vznikla prabytost obr Ymi. Z tajícího ledu vznikne také kráva Audhumla, jejímž mlékem (ze 4 struků) se Ymi živil. Kráva olizovala slané jíní z kamenů a tak stvoří prvního boha jménem Búri (a zřejmě i další bohy). Z Ymiho se rodí pokolení obrů a trolů. Pak bratři Odin, Vili a Vé (synové boha Bora a obryně Bestly) zabijí Ymiho a v jeho krvi se utopí celé pokolení obrů a trolů až na dva (kteří se poté postarají o nové obří a trollí potomky).
Tři bratři pak udělali z Ymiho masa zem, z jeho krve řeky a jezera, z kostí hory a skály, ze zubů balvany a kamení a z vlasů stromy a trávu. Z jeho lebky stvořili bohové nebeskou klenbu, kterou nesou 4 trpaslíci Austri, Vestri, Nordri a Surdri (východ, západ, sever, jih). Trpaslíci vznikli jako červíci, živící se v těle mrtvého Ymira. Pak bohové dají zemi světlo, z jisker Múspelu udělají hvězdy a zavedou v chaosu řád a čas a pak stvoří první lidský pár. Lidem je určen svět uprostřed - Midgard, ohraničený obočím z mrtvého Ymiho.
Zdroje:
- Poetická Edda
- Prozaická Edda
Galaxie NGC 1068 - rychlá rotace posouvá světlo do červeného i modrého spektra
2.2. Stvoření lidské rasy podle Vikingů / germánů
Tři bohové - bratři Odin, Vili a Vé naleznou na pobřeží mořem vyplavené kmeny stromů jasanu Ask (muž) a Embla jílvy/jilmu (žena). Odin jim daruje dech - vdechne jim duši, Vili (zvaný také Hoeni nebo Hodur) jim dá ducha - vůli (švédsky vilja, anglicky will), rozum a cit a Vé (zvaný také Lódur nebo Loki) jim dává vědomí (švédsky veta) a smysly jako sluch, zrak a řeč a zdravý tělesný vzhled.
Odin je bohem větru, noční bouře, divoké války, úskoku a klamu a také magie, léčitelství, vědění a moudrosti. Je pánem síně mrtvých Valhally. Pro získání moudrosti obětoval své oko. Aby poznal tajemství germánského písma - run - oběsil se jako oběť sám sobě na stromu světa Yggdrasilu. Obětovalo se mu oběšením. Jeho symboly jsou kopí Gungni, prsten Draupni a osminohý kůň Sleipni, strom jasan a tis, jeho společníci jsou krkavci Hugin a Munin a vlci Geri a Freki.
- Vili a Vé se dále v mýtech neobjevují a lze je vyložit jako další dva aspekty jednoho trojitého boha (podobně jako např. Triglav u slovanů a Trí dée dána u keltů)
Více o jednotlivých vikingských bozích v našem článku: "Severští bohové vikingů a germánů"
Odin s kopím, jeho dva krkavci a trojitý Valknut - kamenná stéla z Gotlandu
3. Slovanský pohled
3.1. Slovanské stvoření světa
Varianta I. Na počátku bylo jen pramoře chaosu a v něm plavalo zlaté vejce s prabohem Rodem. Po nějaké době se moře ochladilo a boha Roda probudila zima. Rod tedy zrodil lásku - bohyni Ladu - a s její pomocí rozbil zlaté vejce zevnitř. Pak stvořil všehomír, hvězdy a zemi a zavedl řád a zákony. Poté zrodil dva protikladné principy: ptáky Matku Sva (princip dobra a světla - trojbůh Bělbog) a Zemskou Kachnu (princip zla a temnoty - trojbůh Černobog). Tito dva ptáci spolu neustále vyrovnaně zápasí, aniž by mohl jeden nebo druhý zvítězit. Časem byl Černobog umírněn a vlády nad světem se ujal Bělobog.
Varianta II. Prabůh Rod vyřkl první slovo a tak se zrodil Svarog, který spolu s Ladou pomohl se tvořením světa. Rod stvoří také kozu Sedun a krávu Zemun, z jejichž mléka se staly hvězdy. Z mléčného másla poté tři bohové Rod, Svarog a Lada stvoří Matku Zemi - bohyni Mokoš. Rod poté zemi zalil vodou, na hladinu vyplula Zemská kachna a ta stvořila další bohy a démony.
Zdroje:
- Velesova kniha
- Slovo o pluku Igorově
- Válka s Góty
Krabí mlhovina (Taurus A) - pozůstatek výbuchu supernovy
3.2. Stvoření lidské rasy podle slovanů
Bohyně Lada si vzala od bohyně Mokoš hlínu, kamení, mořskou vodu a trávu a stvořila lidské tělo. Bůh Svarog vdechnul tělu duši. A prabůh Rod tělo políbil na čelo, čímž mu dal ducha (vědomí a mysl) a učinil jej člověkem.
Aktu stvoření se přímo účastní 3 bohové (Lada, Svarog a Rod). Celkově jsou však obsaženy všechny čtyři živly: za Mokoš zemi, za Svaroga oheň, za Ladu vodu a za Roda vzduch a ještě je vyrovnaný podíl mužských a ženských elementů.
Rod je prabůh stvořitel, bůh zrodu i konce, cyklu věčného života a znovuzrození, pán pramoře a vládce stromu života. Jeho symboly jsou dubová hůl a žezlo, zlaté vejce a pták sokol.
Lada je bohyně lásky a míru, je královnou bohů, jejími vlastnostmi je jemnost, nestálost a změna, ale také porozumnění a soulad. Je také ochránkyně rodiny, paní svateb, sexu, náruživosti a početí. Její symboly jsou zlatý vůz tažený labutěmi a holuby, miska s jablkem a tanec svarga.
Svarog je nebeský kovář, stvořitel slunce, hvězdného nebe a kola souhvězdí zvěrokruhu, jeho živlem je oheň a kov. Je bohem řemesla, zdravého sebevědomí a hrdosti. Je ochráncem manželství. Jeho symbolem je kladivo a znak svarga.
Mokoš (zvaná též Pripeliga, Syria, matka země) je bohyní země, úrody a stád, ale je také bohyní věštění a osudu svázanou s podsvětím a pomáhá těm, kdo se nevzdávají navzdory příkořím. Hlídá dodržování zvyků a obřadů.
- Triglav neboli trojbůh / trojhlav (Svarog, Perun a Veles) je zvaný též Bělobog a jeho protikladem je trojbůh / trojhlav (Kaščej, Nij a Dij) zvaný Černobog. Obdobou slovanského Triglava jsou živloví bohové u keltů a Odin, Vili, Vé u germánů.
Více o jednotlivých slovanských bozích v našem článku: "Slovanští bohové raného středověku"
4. Shrnutí a srovnání všech tří pohledů
4.1. Stvoření světa
Pokud se soustředíme na společné znaky a rysy a pomineme-li drobné odchylky, dostaneme poměrně přesný obrázek jak probíhá vlastní akt stvoření.
Na počátku není nic, pouze chaos symbolizovaný praoceánem nebo propastí. V tomto oceánu jsou přítomny (nebo se časem objeví) dva protikladné, ale vzájemně se doplňující principy. Z jejich kontaktu vzejdou prvotní bytosti/zvířata - praobr a prakráva. Z praobra vzejde první pokolení mocných, moudrých a silných velikánů - obrů. Prakráva stvoří pokolení bohů, jejichž znakem je složení ze tří částí či aspektů.
Poté bohové zabijí prvotního obra a téměř všechny jeho potomky a jeho tělo použijí na stvoření našeho (známého) světa a vesmíru. Součástí této etapy je také první potopa, která vyhladí téměř všechny bytosti až na poslední pár, který se postará o další pokračování.
Kvasary - nejzářivější objekty Vesmíru
Současné poznání vzniku světa v souladu s Teorií Velkého třesku říká zhruba toto: Vesmír se zrodil z jednoho bodu a začal se zvětšovat. Při zvětšování měl charakter kvark-gluonového plazmatu = vlastně kaše volných kvarků (praoceán chaosu). S jeho zvětšováním klesala jeho teplota (probuzení Roda). Díky tomu se z něj začala tvořit - vysrážela se stejně jako sůl v chladnoucí vodě - hmota a antihmota (germánský Múspellheim x Niflheim, slovanský Bělobog a Černobog, u keltů útok mořských obrů na zemi. První těžké částice hmoty a antihmoty baryony (např. protony, neutrony) jsou tvořené vždy třemi kvarky (trojbozi Odin, Vili, Vé; Rod, Lada, Svarog a Lugh, Dagda, Oghma/Esus, Taranis, Teutatis). Většina antihmoty při vzájemném kontaktu zanikne (zabití praobra, zahnání Černoboga).
Vesmír se dále ochlazuje a dochází k oddělení záření od hmoty a začíná převládat gravitační síla = tělo praobra se stává známým a očima pozorovatelnýmn světem / vesmírem (vznik pramatky země Mokoš, světa lidí Midgard). Záření z této éry pozorujeme do dneška jako tzv. "reliktní záření".
V průběhu dalšího zahušťování (vysrážení) postupně vznikají hvězdy, galaxie a planety (aneb trojbozi tvoří známý pozorovatelný svět) a začínají fungovat zákony pohybu, principy kauzality a čas (bohové dávají chaosu řád a principy fungování).
Z pohledu čtyř živlů lze pozorovat toto pořadí: prvotní dva živly (jasně protikladné) - oheň (teplo, žár, kladné "+") a led (zima, chlad, záporné "-"), poté teprve se objevuje živel vzduch (oddělení záření) a živel země (oddělení hmoty).
Základní struktura Vesmíru - temná hmota
pozn. pro zvídavé
- dnes známe celkem 6 druhů kvarků, které spadají do 3 rodin - kvarky "nahoru" a "dolů" (dvojznačný Dagda), kvarky "podivný" a "půvabný" (dvojznačný Oghma) a kvarky "krásný" a "pravdivý" (dvojznačný Lugh) a toto rozdělení je v souladu i se slovanskou svargou
- každý kvark má 6 vlastností, které jej definují a ty zároveň musí splňovat určitá kriteria vyrovnanosti a rovnováhy při svém kombinování, což dobře koresponduje s množstvím často protikladných vlastností keltské trojice "Trí dée dána"
- gluony (částice, které drží kvarky pohromadě, díky čemuž se mohou formovat atomová jádra) se vyskytují v celkem 8 variantách barevného náboje. Kolo roku, které symbolicky drží rok pohromadě má celkem 8 hlavních svátků ..
4.2. Stvoření lidí
Tělesná schránka prvních lidí je stvořena ze země (suroviny od Mokoš) případně ze dřeva stromu (strom - produkt země). Tuto schránku následně vytvarují trojbozi (germánský Odin, Vili, Vé, slovanský Tribog = Rod, Lada, Svarog a keltští živloví a zruční bohové) a ti jí vdechnou tři části potřebné pro vznik člověka.
Lidé jsou tvořeni třemi aspekty - částmi od bohů. Tyto části jsou: duch (= božské univerzální principy), duše (= osobní city, emoce, subjektivní rozumové vnímání..) a vědomí / oživení těla (= schopnost vzájemné komunikace, pohybu a reakcí mezi částmi těla). Tyto tři části jsou vdechnuty hmotné tělesné (zemské) schránce = princip trojboha je vložen do země.
Z pohledu živlů je člověk tvořen spoluprácí a spolupůsobením tří živlů (oheň, led/voda a vzduch) na živel čtvrtý (země).
Spirální galaxie Sombrero (NGC 4594) - s prachovým prstencem a obří kulovými hvězdokupami ve svém středu
5. Slovo závěrem
Pokud bych měl nějakým způsobem zkusit vyvodit závěr pro nás jako lidské bytosti, který je použitelný v reálném životě, tak bych řekl následující .. měli bychom se vědomě snažit o osobní rovnováhu (bohové nám dali do vínku každý potřebnou třetinu) a dokud žijeme v hmotném světě na zemi, tak se starejme o naše pozemské fyzické tělo.
Držme tedy svůj oheň s ledem v pohybu a vzájemné interakci (oheň+led = voda) a nechme je se projevovat - v rámci zachování dynamické rovnováhy. Stagnace nebo-li NEpohyb je NEživot. Využívejme plný potenciál darů vzduchu bez jeho zneužívání a věnujme pozornost svému zemskému základu.
Tento závěr na jednu stranu neříká nic, co bychom neznali nebo neslyšeli odjinud, ale na druhou stranu je pěkné vědět, že to má svůj kosmický důvod a galaktický přesah :)
--
Přečti si naši minisérii článků o starých bozích z pohanských časů:
- Keltští bohové - bohové dávných keltů
- Severští bohové vikingů a germánů
- Slovanští bohové - pohanství raného středověku
----------------------------------
autor: Mgr. Jiří Svoboda
e-mail: pagania@email.cz
zdroj obrázků: Internet
použití obrázků a fotografií probíhá v souladu s jejich užitím pro vědeckou činnost dle autorského zákona